Lukáš Kotek: Občasník

Star Trek: Discovery

Přes velká očekávání spíše zbytečný počin

Lukáš Kotek - Út 08 května 2018 - komentare, kultura

Máloco u mě vyvolávalo tak velká očekávání jako nejnovější přírůstek do rodiny Star Trek seriálů jako právě Star Trek: Discovery (dále ST:D). Od ukončení seriálu Star Trek: Enterprise (dále ENT) v roce 2005, který měl své výrazně dobré, ale i obdobně intenzivně strašné momenty, to bylo 12 let čekání na další oficiální Star Trek seriál. Zdůrazňuji, že na oficiální. Komunita fanoušků Star Treku je proslulá vlastní tvorbou, ze které kdybych měl (vyjma projektu Renegades, který zmiňuji ve starším článku) vypíchnout jeden úctyhodný počin, zmíním Star Trek: Phase II / New Voyages (navazující přímo na TOS), který po vyléčení pár dětských nemocí dosáhl výborné  (trikové, scénáristické) úrovně a který obsahuje i velmi oceňované epizody. James Cowley je člověk, který v té době držel étos Star Treku asi nejvíce nad vodou, kloubouk dolů.

Nebudu sumarizovat veškerá známá fakta o ST:D, zaměřím se rovnou na problematické situace, i kvůli kterým (primárně) píšu tento příspěvek. Některé věci vyplývají už ze zařazení ST:D do primární timeline mezi dva existující ST seriály, konkrétně ENT a TOS. Mnoha problémům se i tak šlo vyhnout nepoužitím některých existujících postav, leč tvůrci neodolali a chytili se do pár scénáristických pastí. V neposlední řadě je tu také všudypřítomná a limitující snaha nezklamat, podobně jsem to cítil např. u posledních dílů Star Wars. ST:D kvůli tomu nikdy nebude vysloveným průšvihem, ale vše v seriálu má své mantinely, ať již v dobrém či špatném.

Past známého

Už během mnoha dílů ENT, který je od nejbližší další a dříve vzniklé série (TOS) vzdálen zhruba století, jsme naráželi na problém, kdy tvůrci bojovali s daným a některé zápletky mohly fungovat pouze za cenu experimentů s cestování časem, které vytvářely nejistotu, zda se tvůrci nerozhodnou udělat něco… něco jako udělal J. J. Abrams ve filmu Star Trek z roku 2009, kdy vytvořil zcela alternativní časovou linii. ST:D otevřeně deklaruje, že patří do tzv. primární časové linie, z čehož vyplývá mimo jiné, že:

  1. Válka s Klingony vám může být v zásadě ukradená, protože víte, že skončí neurčitým patem, na který se odkazuje hned několik epizod TOS. (Nemluvě o pozdějších filmech.) Autoři ST:D to dokonce ještě umocní oznámením, že plánovaná druhá řada se války s Klingony týkat nebude. Výborně.
  2. Epizoda s hledáním těžce zraněného Sareka vás ponechá zcela klidnými, protože víte, že zemře až takřka o století později. Daná epizoda vůbec není příliš originální, je minimálně třetí, ve které je významným motivem těžce nemocný Sarek a otázka jeho uzdravení. Chudák velvyslanec.
  3. Významná část děje se točí kolem experimentálního typu pohonu pomocí tzv. “spor”. Pro obeznámeného fanouška je celá podzápletka pouze čekáním na důvod, proč daná technologie selže, federace v budoucnosti nic podobného nepoužívá. (Nemluvě o způsobu jeho provozování, který je patrně daleko za mezí tolerance jakéhokoliv důstojníka federace.)

A šlo by pokračovat. To jsou ale stále momenty jen nepřekvapivé, past známého je nebezpečnější tam, kde se dostává do přímého střetu se známými fakty, pro ilustraci:

  1. TOS podrobně mapuje, jakým způsobem získají Klingoni technologii maskování od Romulanů. V ST:D Klingoni maskováním v určité míře disponují a scénáristé přitom vymýšlejí obezličky, jak kánon neprolomit. Nijak zvlášť mě nepřesvědčili.
  2. V ST:D se masivně vyskytují hologramy, které se výrazněji vyskytují až v rámci TNG. Prvek je to sice možná efektní, ale možná tím spíš se bude špatně vysvětlovat, proč se o pár let později ve výbavě plavidel hvězdné flotily přestane vyskytovat.

Vše, co píšu, lze samozřejmě označit za bagatelní nářky ortodoxního hnidopišského fanouška (popravdě, vlastně se k tomu hrdě hlásím). Nicméně všemu dříve zmíněnému se šlo vyvarovat např. umístěním děje do vzdálenější budoucnosti, kde by měli scénáristé zcela rozvázané ruce a zápletka by mohla doznat jen drobných modifikací. Škoda.

Přese všechno…

Ne, nechystám se tímto nadpisem popřít vše dosud napsané :-) V kritice lze lehce pokračovat, byť to jsou už dojmy ryze subjektivní:

  1. Některé postavy, včetně hlavních, mi byly zcela lhostejné a/nebo mi jejich konání dávalo spíš malý smysl, takže je mi líto komandére Saru, je mi líto specialisto Michael Burnham :-)
  2. Vizuální stránka působí dojmem, že se za ni utratilo obrovské množství peněz, ale chyběl mi jakýsi startrekovský ‘look and feel’, kdy se s postavami cítíte svým způsobem “utopeni” v hlubokém vesmíru.
  3. Ačkoliv je zde jednotící zápletka, která se prolíná celým seriálem (a bylo to jeho tvůrci neustále zdůrazňováno), významná část epizod je ryze “atomických”. Navíc i takové TNG (spíše méně) a zvláště DS9 obsahují tento rozměr – v případě druhého jmenovaného zároveň neskutečně lépe rozpracovaný než zde (a ano, zmíněná “story arc” na to z dobrého důvodu měla v DS9 mnohem více prostoru).
  4. Některé zápletky jsou mírně řečeno připitomnělé a epizoda Magic to Make the Sanest Man Go Mad (klasická zápletka s časovou smyčkou) má hned dva zásadní problémy: (i) je za hranou vykrádání starších epizod ST i dalších; (ii) dané starší epizody (nebo i epizody v jiných než ST seriálech) jsou na tom dějem i provedením podstatně lépe, za všechny jmenujme třeba Cause and Effect z TNG.

…dobře už končím :-) Přese všechno, co jsem zatím napsal, ST:D má i dost pozitivních momentů a nebo momentů, které připouštějí do budoucna velkou naději na zlepšení:

  1. Jason Isaacs jako kapitán Lorca byl skvělý. Výborně zahrané, zajímavě pojatý charakter. (Nechci spoilovat, řeknu tak jen, že doufám.)
  2. Děj dovede být překvapivý a konstrukce některých zápletek je opravdu povedená.
  3. Druhá polovina seriálu je podstatně lepší než ta první (té se ostatně týká ponejvíce výtek z výčtu výše). Tvůrci i herci se zjevně našli.
  4. Jonathan Frakes režíroval výbornou epizodu Despite Yourself a bude režírovat i díly v rámci druhé řady.
  5. Pro porovnání, i první řada TNG se trochu hledala a má podobně dobré i špatné momenty. (Osobně u TNG mám nejraději řady počínaje třetí.)

V podtitulku příspěvku jsem napsal, že ST:D je spíše zbytečný počin. V hodnocené první řadě v mnoha momentech ano, ale doplním možná to klíčové slovo: zatím. Musíme se nechat překvapit, nicméně známek, že druhá řada by mohla být výrazně lepší, není málo. Prostě, jsem optimista :-)


© Lukáš Kotek 2004–2019. Proudly powered by pelican & python.