Lukáš Kotek: Občasník

Shrnutí ICILS 2013

(aneb příjemné překvapení v rámci možností)

Lukáš Kotek - Čt 19 února 2015 - technologie, vzdelavani

V roce 2013 se v České republice a dalších zemích (celkem se jich zapojilo devatenáct) konalo testování ICILS 2013, které je významné už tím, že je to první opravdu komplexní výzkumné šetření zaměřené na problematiku počítačové a informační gramotnosti, které u nás dosud proběhlo. o projekt se jednalo značně rozsáhlý již díky jeho časového horizontu, neboť prvotní rámec zaměření šetření byl stanoven už v roce 2010. Stejně tak široký byl samotný záběr šetření, jenž zkoumalo nejen to, jak si stojí žáci jednotlivých zemí v počítačové a informační gramotnosti, ale zároveň i aspekty zohledňující jejich socioekonomické a technologické zázemí.

Pojďme se nejprve podívat na strukturu a pojetí šetření jako takového. ICILS 2013 se zaměřilo na žáky osmých ročníků základních škol, stejně jako na odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Samotný sběr dat pak měl proběhnout na očekávaném počtu minimálně 150 škol (nakonec se jich u nás zúčastnilo 170), kde měly být šířeny dotazníky jednak směřované na žáky (celkem zapojeno 3100 žáků a žákyň), s dotazy na jejich dovednosti a jejich zázemí, tak na učitele (zapojeno 2150 učitelů), ICT koordinátory a ředitele škol. Pro nás asi nejzajímavější test, zaměřený na žáky, probíhal v pro tento účel specificky vytvořeném simulovaném prostředí. Žáci tedy nepracovali přímo s konkrétní aplikací, ale v software, který by funkce aplikace konkrétního typu pro potřeby řešení dané úlohy emuloval. (1)

Jak šetření dopadlo? Mezi hlavními zjištěními (2) ICILS 2013 je konstatováno, že se žáci z České republiky celkově zařadili jako nejúspěšnější ze všech zúčastněných zemí (druhé se ve výsledkové listině umístilo Ontario, které se svým výsledkem 547 bodů zaostalo jen o 6 bodů za výsledkem českým). Budeme-li porovnávat naše výsledky se zemí nám bezprostředně blízkou, jíž je Slovensko, pak dospějeme k hodnotě 517 bodů. (Pro porovnání – zcela nejhoršího výsledku mezi sledovanými zeměmi dosáhlo Turecko s 361 body.) Průměrná hodnota pak mezi státy činí 500 bodů, což sice český výsledek mírně vrací na zem, ale stále ho lze hodnotit jako velmi sympatický.

Na výsledky se lze dívat různou optikou. Můžeme vysledovat, že žáci víceletých gymnázií dosáhli lepších výsledků než žáci základních škol; že v ČR byly dívky obecně lepší než chlapci (nicméně mezi sledovanými zeměmi se jednalo o jeden z nejmenších rozdílů); zajímavé je, že rozevřené nůžky mezi dívkami a chlapci byly citelně vyšší na právě víceletých gymnáziích než na základních školách. Podobně zajímavé rovněž je, na základě čeho čeští žáci v testování zvítězili. ICILS 2013 stanovuje čtyři stupně ICT dovedností, kde první (nejnižší) úroveň předpokládá pouze základní úroveň jejich ovládnutí a čtvrtá (nejvyšší) naopak úroveň pokročilou. Čeští žáci byli celými 48 % alokováni na úroveň druhou, což byl nejvyšší dosažený podíl mezi sledovanými zeměmi, stejně tak jako 34 % na úrovni třetí.

Výsledky šetření zaměřené na učitele by šlo shrnout konstatováním o vcelku dostačujícím vybavení (nejvíce optimistický závěr mezi zeměmi) a technické podpoře v jejím využívání (pouhých 13 % učitelů ji hodnotí jako nedostatečnou), ale s dovětkem, že 66 % učitelů počítač ve výuce využije pouze jedenkrát za týden (přičemž častěji počítač ve výuce nasazují muži než ženy a zároveň spíše mladší než starší učitelé). Poměrně ironicky pak vůči předchozímu působí fakt, že tato slušná výbava a zázemí je vnímáno učiteli jako něco, co žáky nijak zvlášť v jejich výkonech a celkové motivaci neposouvá. (Naopak např. celých 75 % učitelů cítí zhoršení písemného projevu žáků v souvislosti s používáním ICT.)

Jak interpretovat výsledky výzkumu? Můžeme se opřít o Národní zprávu (3), resp. její závěr, který vyznívá relativně pozitivně už kvůli výsledku českých žáků. Vyzdvižena je role školy, u níž se považuje za prokázaný její potenciál pro rozvoj počítačové a informační gramotnosti. Mezi doporučeními pro zlepšení pak ve zprávě zaznívá požadavek na další vzdělávání stávajících učitelů v oblasti ICT, ale stejně tak i učitelů na pedagogickou praxi se ještě připravujících v rámci studií na fakultách vzdělávajících učitele. Určitě by také neměla zapadnout zmínka o nutnosti revize RVP ZV v oblasti ICT. (Škoda jen, že si zpráva z témat všímá a zdůrazňuje pouze bezpečné používání zdrojů a informací, bezpečný pohyb v rámci internetu apod.) Jakkoliv možná tyto oblasti nejsou v RVP ZV zvláště zdůrazněny, v celkovém charakteru dokumentu se už nyní neztrácejí. o co více by byl vhodný důraz na posílení oblastí týkajících se algoritmizace a programování, které jsou učiteli na základních školách zatím bohužel vesměs považovány za spíše nepodstatné, viz např. Výzkum informační výchovy na základních školách (4), ale přitom by byl nesmírně cennou změnou v motivaci žáků ke směřování (nejen) k technickému vzdělávání* a technickým středním školám obecně.

  • Protože chci předejít nejasnostem a sporům ve věci spojení technické vzdělávání, předem konstatuji, že má definice se od pojetí MŠMT poněkud liší. Je to na samostatnou práci, doufám, že to shrnu v samostatném (a již rozpracovaném) článku.

  • ICIL S 2013 – Mezinárodní výzkum počítačové a informační gramotnosti. Praha: Česká školní inspekce. 2012. Dostupné z: http://www.icils.cz/

  • Mezinárodní šetření ICILS 2013: Hlavní zjištění. Praha: Česká školní inspekce, 2014.
  • BASL, Josef, Simona BOUDOVÁ a Lucie ŘEZÁČOVÁ. Národní zpráva šetření ICILS 2013. Praha: Česká školní inspekce, 2014. ISBN 978-80-905632-6-1.
  • RAMBOUSEK, Vladimír. Výzkum informační výchovy na základních školách. Vyd. 1. Plzeň: Koniáš, 2007, 359 s. ISBN 978-80-86948-10-2.

© Lukáš Kotek 2004–2019. Proudly powered by pelican & python.