Nové Nokie jsou na českém trhu (zatím jen u vybraných partnerů, já sám nakupoval u Czech Computeru) je malou chvíli. Pozornost se aktuálně možná až nezdravě upnula na reinkarnaci modelu 3310 (která vlastně žádnou reinkarnací není, ale to je na jinou diskuzi), což je trochu škoda, protože jakkoliv rozumím tomu, že je to perfektní marketingový tah, ty nejzajímavější novinky jsou jinde. A tou je spojení Nokie a Androidu. Pokus druhý :-)
Zatím se jedná o modely Nokia 3, 5 a 6, které se cenově objevují na úrovni spíš nižší střední třídy až střední třídy – pokud tedy pro vás dané členění má jakýkoliv význam 😉 Konkrétně Nokia 3 se prodává za necelé čtyři tisíce korun, Nokia 5 za pět a půl, šestka je pak bez dvou set korun za sedm tisíc. Další modely, včetně těch které míří na high end (ach, ty škatulky), mají následovat (spekuluje se o Nokii 9). Jak se to tedy povedlo, či nepovedlo?
Nokia, HMD, Microsoft..?
Tradiční okénko do historie si nemohu odpustit, pokud daný příběh znáte, v klidu přeskočte k další kapitolce. Pojďme nejprve chronologicky:
- Listopad 2011 – Nokia vydává první telefon s Windows Phone
- Září 2013 – Microsoft ohlašuje záměr odkoupit mobilní divizi Nokie
- Únor 2014 – Microsoft uvádí Nokii X s Androidem
- Říjen 2014 – Microsoft přestává u smartphone používat značku Nokia
- Prosinec 2016 – HMD Global Oy je založena ve Finsku
- Prosinec 2016 – HMD získává od Nokie právo k užívání značky
- Květen 2017 – Microsoft prodává byznys s “hloupými” telefony HMD
- Červen 2016 – HMD začíná v ČR prodávat Nokie s Androidem
Představovat firmy jako je Nokie a Microsoft patrně nemá smysl, s HMD to už může být zajímavější. Pro pochopení situace je také podstatné vědět, že Microsoft nikdy nekoupil Nokii jako celek, ale “pouze” její mobilní divizi a právo na užívání značky. Ale mediální zkratka je mocná, vždy si vzpomenu na příběh, jak Lenovo “koupilo” IBM :-) (Aneb ne, opět se jednalo o odkup jedné konkrétní divize firmy, jakkoliv významné divize osobních počítačů.)
HMD je finská firma složená z mnoha bývalých zaměstnanců Nokie (ale nejen z nich), která se stávající firmou Nokia (zabývající se primárně telekomunikacemi) podle všeho úzce spolupracuje, díky čemuž také disponuje právem k používání značky Nokia. Zajímavé je, že HMD má nyní (po odkupu od Microsoftu) pod jednou střechou jak byznys s hloupými telefony, tak se smartphone a stejně tak disponuje i potřebným know-how. Velmi zajímavá kombinace.
Proč vůbec uvažovat o nákupu Nokie?
Prvotním činitelem rozhodně nebyla nostalgie, jakkoliv bych lhal, kdybych tvrdil, že se někde v koutku také nevyskytovala :-) Důvody byly poměrně pragmatické, HMD se podařilo spojit několik faktorů, které mě zaujaly:
- Čistý neupravený Android bez balastu;
- Garance upgradu operačního systému po dobu dvou let;
- Důraz na kvalitní zpracování i u nižších modelů;
- Dual-SIM varianta;
- Celkově zdravý konzervatismus :-)
Myslím, že minimálně první tři body Nokii v dané cenové třídě citelně odlišují od zbytku konkurence, o něco (až o dost) výše působí se svými modely Nexus (Pixel) pak až Google. Třetí bod vypichuji proto, že ačkoliv jsem už poměrně dlouho neměl v ruce opravdu špatně zpracovaný telefon (či tablet), tak občasné vrznutí a nedobře spárované plasty jsou podle mé zkušenosti poměrně časté. A zdravý konzervatismus? Nu, řekněme, že bez USB-C se v poklidu obejdu a přítomnost 3,5″ jacku je pro mě nepodkročitelná podmínka.
Ještě k té nostalgii. Co si budeme říkat, podobný směr úvah se vysloveně nabízí, zvlášť u někoho, kdo dospíval na přelomu století :-) Přitom, když se podívám na svou mobilně-telefonní historii, Nokie se tam vyskytne pouze jednou a naopak bych mohl být označen za skalního příznivce Sony 😉 (včetně už skoro dávného spojení s Ericssonem):
- Siemes C35i
- Sony Ericsson T230
- Nokia 6131
- Vodafone 858
- Sony Xperia Tipo
- Sony Xperia M
- Lenovo A2010
Všechny zmíněné telefony (až na poslední) posloužily ve své době slušně, zmíněná Nokie z nich zdaleka nejdelší dobu (počítám-li správně, tak čtyři roky a pak ještě dále u dalšího vlastníka). Poslední se naopak v posledních týdnech ukázal být na hraně svých možností v mnoha ohledech, nicméně účel nouzové náhrady po utopeném předchůdci chvíli plnil a splnil :-)
Postupně jsem se dostal do fáze, kdy jsem se rozhodoval mezi dvěma modely: Nokií 3 a 5. Oba modely mají mnoho společných rysů, rozdílem je např. absence čtečky otisků prstů u Nokie 3, výkonnější procesor, větší display (5 vs. 5,2″), rozlišení čelního fotoaparátu (8 vs. 13 MP) a celokovové zpracování u Nokie 5. Naopak 2 GB operační paměti a 16 GB úložiště je společné oběma modelům. Argumenty pro Nokii 5 nakonec nepřevážily a zvolil jsem trojku.
Jaká tedy Nokia 3 je?
Balení. Neobsahuje žádná překvapení. Telefon, napájecí adaptér s micro USB konektorem, sluchátka, manuál. (Přiložená sluchátka vybízejí k myšlence, jestli je má vůbec smysl zkoušet, nicméně jako handsfree asi poslouží.) No bonusové hodinky s vodotryskem jsem tam neočekával, jakkoliv taková SD karta alespoň se základní kapacitou by potěšila, ale to si už vymýšlím 😉
Vybalování. Balení telefonu v zásadě ničím nepřekvapí.
Zpracování. Kovový rámeček objímá plastové (polykarbonátové, když už je to všude vypíchnutý údaj) tělo a display překrytý Gorilla Glass. Popravdě řečeno, působí to jak bytelně, tak efektně. Design mi trochu připomíná model Lumia 820, což mi přijde jako dobrá cesta. Suma sumárum, zde se očekávání naplnilo. A nic nevrže a nic se neprohýbá :-)
Display. 5″ IPS LCD s rozlišením 1280 × 720. PPI je tedy nepatrně pod 300, asi jako vždy, i tady dodám, že cokoliv nad 200 nerozliším, takže za mě perfektní. Diskuzi nad tím, zda je nějaká křivka prokreslenější více než na jiném telefonu, ponechám jiným :-)Zato pozorovací úhly (jasně, je to IPS), podání barev a čitelnost na slunci je něco, v čem je telefon viditelně o světelné roky před Lenovem A2010 a celkově bude tvořit víc než solidní standard.
Android. Je tu opravdu prakticky čistý systém bez čehokoliv dalšího vyjma základní sady aplikací od Google. Balast je na nule. Ono prakticky je spíše velká nadsázka, protože jsem objevil právě dvě změny od Nokie, konkrétně: 1) klasické vyzváněcí tóny; 2) aplikaci Podpora obsahující příručku, návody a odkaz na fórum. Jinak přechod z Androidu 5 na 7 byl velmi nenásilný, nepoužívám mnoho specifických aplikací a žádná z nich na verzi 7 nemá problém. Stejně tak změny v GUI nejsou nijak dramatické, ale to už odbíhám jinam.
Fotografie. Snímač je tvořen dvěma 8 MP snímači (čelní i zadní). Zatím jsem udělal pouze několik zkušebních snímků, které jsou opět zásadně lepší než u A2010, u kterého, pravda, byl snímač fotoaparátu zdaleka největší slabinou (už ta absence autofokusu) a snímky z něj byly zcela tragické (ostatně viz výše). Vysloveně mě ale potěšila aplikace fotoaparátu: je rychlá, má inteligentně navržené ovládací rozhraní a pracuje se s ní jednoduše dobře. Když je vidět, že se někdo zamyslel nad nějakou elementární funkcí, vždy to potěší.
Alespoň několik ilustračních snímků z Nokie 3
Zvuk. Tohle téma mě vždy nutí porovnávat s mými minulými zařízeními od Sony, kde z pochopitelných důvodů byl zvuk vždy silnější, nebo vysloveně silnou, stránkou. Nokie 3 tady nezklamává, kvalita je v zásadě bez výhrad, i když návyk na charakteristické podání z jiných zařízení je značný. Bavím se samozřejmě o podání přes sluchátka, praktikovat onen masochismus a pouštět hudbu (a hodnotit kvalitu) skrze reproduktor telefonu bych jen nerad. Na závěr vypíchnu ještě to, že kvalita zvuku v běžném telefonním hovoru je naopak velmi potěšující, přednes je čistý a výrazný.
Výkon. Tady je asi příliš brzo cokoliv vyvozovat. Telefon pohání spíš průměrný až slabší čtyřjádrový Mediatek MT6737 podpořený 2 GB operační paměti. Nějaké výraznější lagování jsem nezaznamenal, nicméně i u předchozího telefonu (s MT6735) se výraznější zpomalení projevilo až pozvolna. Už předem ale lze říci, že určitě telefon není určen na hraní výrazněji náročných her. No, vzhledem k tomu, že se (když už) omezuji na tituly jako 2048, Angry Birds a tu a tam Tower defence, se asi úplně bát nemusím :-)
Úložiště. Úložný prostor o kapacitě 16 GB je rozšiřitelný klasicky pomocí micro SD karet, systém zabírá poměrně značných 6,23 GB. Aktuálně po nainstalování všech aplikací, které běžně používám ubyly další 3 GB (počítáno včetně mapových podkladů, které ale lze přesunout na SD kartu). Nejsem zvlášť náročný. (Nerad bych se rovněž mýlil, ale Android 7 působí dojmem, že dovede mnohem lépe pracovat s prostorem SD karet i pro účely instalace aplikací.)
Veškeré parametry telefonu jsou k dispozici na webu výrobce.
Lze to už nyní uzavřít?
Ne. Nebylo by to ostatně po několika hodinách používání telefonu poctivé. Mnoho věcí se ještě může vyjevit a určitě se tak i stane. Musím doufat, že to bude k lepšímu. Cítím už teď nějaké kompromisy? Zatím ne, vyjma těch, které jsem učinil hned v počátku (na mě velmi velký display, ale to je dnes již takřka ztracený boj) a tolerance uživatelsky nevyměnitelného akumulátoru, dříve to pro mě byl značně určující faktor (zvlášť po zkušenostech s telefonem, který si postupně během dvou let řekl o tři nové kousky), absence notifikační diody také zamrzí, jakkoliv není kritická.
Uzavřu tento příspěvek drobným příslibem, že po delším období používání napíšu další (a asi i kratší) shrnutí, ve kterém už vyslovit nějaký jednoznačnější názor bude možné. Nezávisle na tom ale už teď řeknu, že počin HMD se mi jeví být velmi sympatický a jsem jen a jen zvědavý, jaký úspěch bude HMD jako pokračovatel étosu Nokie mít.