Dne 22. října 2015 se ve společnosti Cisco konal úvodní seminář zejména pro učitele středních skol za účelem nadcházející soutěže zaměřené na tzv. „Internet of Everything“, ale i s tím související problematiku Linuxu, který bude pro řešení mnoha zadání potřebný. Ostatně, i úvodní seminář se nesl do značné míry v tomto duchu, protože jedním z nástrojů (a technických libůstek), který bude moci být používán k řešení úloh, je počítač Raspberry Pi B+, který je ze své podstaty linuxovou záležitostí. A proč zrovna Raspberry Pi? Každý z účastníků dostal jako „studijní materiál“ jeden set, který právě i Raspberry zahrnuje.
Pojďme ale hezky pěkně krok za krokem. Soutěžit spolu budou (vzhledem k datu, kdy si patrně tento článek čtete, možná již soutěží) v šesti kolech týmy středních a vysokých skol. Jakkoliv by se mohlo zdát, že studenti vysokých skol zde budou mít výraznou výhodu, zkušenost z minulých ročníků, kdy všechny vítězné týmy byly právě středoškolské, napovídá opak. Ostatně je vhodné dodat, že většina týmů se rekrutuje právě ze středních skol. Přesný rozstřel jednotlivých témat je dosud neznámý, nebo spíše jen „lehce“ naznačený. Platí pouze, že do složení každého tříčlenného týmu byl doporučen student zaměřením na elektroniku, programování (Pythonu), sítě a zmíněný operační systém Linux. Jako závdavek dobré, že..?
Zatímco úvodní hodiny semináře byly zaměřeny na podmínky soutěže, nezbytně nutnou byrokracii a vůbec věci v podobném duchu, dále to bylo zajímavější. Každý z účastníků workshopu (a že účast nebyla malá, jednalo se o vskutku symbolických 42 zástupců skol) začal zkoumat zmíněný set obsahující krom Raspberry Pi i krokový motor, sadu diod, Wi-Fi modul a mnoho dalších zajímavých prvků, jak ostatně můžete vidět na přiloženém snímku. Na pořadu dne bylo seznámení se se způsobem konfigurace Raspberry a prací s ním vzdáleně přes ssh. Nakonec se do stavu úspěšného přihlášení dostal každý a bylo možné pokračovat.
Neb Raspberry Pi používám již třetím rokem, tímto začalo být celé setkání zajímavější. Jak tedy donutit Raspberry Pi použít GPIO piny (určené pro libovolný vstup a výstup)? Postup spočívá v napsání programu např. v Pythonu o zhruba stejné složitosti, na které se pohybuje jednočipový modul Arduino. (A popravdě řečeno, který by pro daný účel – tzn. rozblikání diod, ovládání primitivních zařízení na bázi PWM signálu, práce se sériovou linkou – byl mnohem vhodnější než zmíněná „Malina“, jejíž výhody se projeví až v perspektivě komplexnějšího nasazení.) Opět platí, že do stavu „úspěšného“ blikání se nakonec dostal každý účastník.
Shrnu-li výstupy zmíněného workshopu, budu veskrze pozitivní. Soutěže daného typu považuji za velmi podstatné a hlavně pokrývající důležitý segment v IT, jemuž lze (původně jsem chtěl říci do budoucna, ale pravda je, že již nyní) přičítat značnou důležitost. Je jen a jen dobře, že je na straně soukromého sektoru rozumná snaha tuto oblast popularizovat a podporovat, zvlášť při zachování technologické neutrality (navzdory dříve řečenému, včetně věcem okolo Raspberry Pi, žádná konkrétní technologie nebude pro žádný z úkolů podmínkou, jako spíše variantou, jež může být brána jako vzorová). Nezbývá tedy než držet palce iniciativám, jako je tato, a samozřejmě našim studentům, pro které soutěž začíná svým prvním kolem už tento listopad.
Napsáno pro Presík — školní časopis SSPŠ.