Na úvod nesmí chybět několik poznámek. Poznámka první :-) Těžko říci, nakolik je nutné firmu Red Hat osvětlovat (zvlášť v České republice). Jedná se o největší čistě linuxovou firmu na světě (nebo přesněji firmu, která má své podnikání postavené na vývoji linuxových technologií, včetně operačního systému – Red Hat Enterprise Linuxu – jako takového, nemluvě o dalších produktech jako je JBoss, nebo rozličné cloudové technologie – např. OpenShift). Štěstí je, že největší vývojářská pobočka firmy je umístěna v Brně, což nám umožnilo exkurzi, o níž jsou následující řádky. Fakt, že firma úzce spolupracuje s Masarykovou Univerzitou (Fakultou informatiky), pak osvětluje zbytek. (Termín naší návštěvy se datoval na pondělí 16. února.)
Poznámka druhá je charakteru ryze praktického. Ačkoliv netrpím despektem k Českým drahám, nemohu říci, že 50 minut zpoždění stále ještě v rámci Prahy (aneb rozbitá výhybka v Úvalech) by bylo záležitostí, která by zvlášť uklidňovala. Omezím se na podstatné, tedy na to, že do Brna jsme (tj. pedagogický doprovod a dalších dvanáct studentů) dorazili (se zpožděním již drasticky sraženým na minut 45) vcelku. Ze strany firmy Red Hat jsme se setkali naštěstí s velmi vstřícným jednáním (a díky za to), takže posunutý počátek exkurze nepředstavoval potíž.
Pobočka firmy Red Hat je v současnosti tvořena třemi budovami (a nutno podotknout, že třemi budovami v blízkosti tramvajové zastávky, což pro jedince se sníženou schopností orientace, přiznávám se, představuje veskrze pozitivní údaj). Jak jsme se dozvěděli následně, momentálně je zde zaměstnáno cca 800 lidí, což onu rozlohu do značné míry vysvětluje. Pojďme dále. Takže, co nás čekalo uvnitř? První zajímavá věc byla přirozenost prostředí (pojem, který bych si s jednotlivými patry z valné části řešenými jako klasický open space dříve nespojoval, snad to bylo ústupem od příkré pravoúhlé geometrie, která je tak typická jinde).
Návštěva firmy byla rozdělena do dvou částí, jednak na samotnou prohlídku pobočky, dále pak na přednášku o firmě, Open source a o dalších věcech. Po celou dobu nás provázel Community manager (zodpovědný za styk s univerzitami apod.) Jiří Eischmann. Na prohlídce firmy byla poutavá nenucenost a obecně zdravá atmosféra, která v celém prostředí vládla. Postupně jsme prošli sekcemi, ve kterých jsou řešeny záležitosti typu vývoje linuxového jádra, práce na desktopových prostředích, instalátoru operačního systému, zabezpečení a dalších věcech. Vlastně přesně ten typ záležitostí, které si člověk představí pod pojmem vývoj operačního systému.
Druhá část pak byla ve znamení přednášky na téma Red Hat a historie firmy, Open source obecně (kde je firma jedním z největších lídrů celého hnutí), technologií zde vyvíjených (např. cloudová platforma OpenShift a mnoho dalších serverových technologií) a komunitní linuxové distribuce Fedora, kterýžto projekt Red Hat podporuje (ostatně, hádejte, jak se jmenuje kloubouk v logu firmy), a na jehož výstupech staví každých několik let klíčový produkt firmy Red Hat Enterprise Linux (zkráceně RHEL), nyní existující již ve své sedmé verzi. (Na závěr pak, po společném focení, dostal každý účastník upomínkové předměty.)
V čem spočíval přínos celé návštěvy? Exkurze byla primárně, co do účastníků, cílena na studenty třetího ročníku, kteří v jeho rámci absolvují předmět Operační systémy. Podstatná část roku je zde pak věnována práci s, ano, operačnímu systémy, na bázi GNU/Linuxu a souvisejícími technologiemi. Věci, které jsou v rámci teorie probírány (cloudy, druhy virtualizace, pojmy jako IaaS apod.) se zde z – možná abstraktních – termínů staly konkrétními. Jedná se o produkty, které Red Hat nabízí (např. viz zmíněný OpenShift), a u nichž bylo možno vidět, že opravdu nezůstávají jen na, v tematických plánech nastíněném, papíře (podržíme-li se např. tématu „Virtualizace“). Věřím, že nejen pro studenty bylo fascinující vidět, že kde se vyvíjí operační systém a kde řeší podpora uživatelům (v blíže nepopsatelném počtu jazyků). Krátce řešeno: Věřím, že „Linux“ je nyní pro účastníky exkurze záležitost mnohem uchopitelnější.
Druhá část našeho putování po Brně směřovala na Masarykovu Univerzitu (konkrétně na Fakultu informatiky). Naším průvodcem byl Jan Bušta, který nám představil jednak fakultu jako celek (studijní obory a co tvoří její spektrum zájmu a činnosti, počty přijímaných studentů apod.), a dále zdejší laboratoře (zaměřené např. na zpracování a analýzu lidské řeči), přednáškové sály (malou zajímavostí zde zbyl přednáškový sál, ve kterém probíhala reálná přednáška, ze kterého souběžně probíhal živý stream do přednáškového sálu druhého). Nejeden učitel by se cítil ohrožen :-)Nicméně soudím, že největší dojem zanechaly jiné dvě věci.
V jedné z laboratoří jsme měli možnost se seznámit s do matice odhadem dvaceti zapojenými LCD monitory (každý s rozlišením mírně přesahujícím Full HD) tvořícími spolu s dalším nezbytným vybavením vskutku efektní konstrukci. Musím poznamenat, že na mapě, zobrazené na tomto zařízení, se nám podařilo s mírným úsilím dohledat i naši školu. Tolik k zajímavosti první. Druhým hřebem pak byla návštěva (zatím povětšinou prázdné) serverovny. Asi není úplně bez zajímavosti, že na tamním hardwaru je provozována jazyková příručka Ústavu pro jazyk český. Ostatně byli jsme promptně upozorněni, kam směřovat případné stížnosti na funkčnost :-)
Návrat do Prahy pak proběhl jak bez potíží, tak bez zpoždění. Je na místě poděkovat všem účastníkům za korektní chování v průběhu celého dne (a nutno podotknout, že dne vesměs prosluněného, byť mírně ledového, což půvab navštíveného města umocňovalo). Zvlášť pak chci poděkovat Blahoslavu Ratajovi, za samotnou myšlenku na exkurzi jako takovou, a za zorganizování a domluvu návštěvy Masarykovy Univerzity.
Byl to dlouhý, cestováním vyčerpávající, ale plodný den :-)
Napsáno pro Presík — školní časopis SSPŠ.