Tak dlouho jsem psal příspěvek na Facebook až mi stále rozvíjený draft vykynul do následující podoby :-) Každopádně pojďme k věci. Jedná se o jednu z nejzajímavějších statistických publikací z oblasti školství a trhu práce, která je každoročně publikována.
Co mě zaujalo?
Počet žáků, kteří nastupují do 1. ročníku studovat obory s maturitou ve středním odborném školství (mimo nástaveb a včetně lyceí) je cca 40 % (oproti 23 % u gymnázií). Tvoří tak dlouhodobě zdaleka největší skupinu středoškoláků. (s. 9)
Je docela zajímavé, že na obory (střední školy všech typů) s velkou předpokládanou využitelností v průmyslu (elektrotechnika, stavebnictví, strojírenství apod.) nastupuje zásadní část absolventů ZŠ. Trendy jsou přitom stabilní či, v některých případech, dokonce rostoucí, byť nutno podotknout, že vyjma stavebnictví. (s. 10)
Absolventi oborů s maturitou ve středním odborném školství (kategorie M) mají průměrnou nezaměstanost 9,6 % (Informační technologie 10,2 %). Pozor, jedná se o ty, kteří absolvovali v roce 2014 a v dubnu 2015 byli evidovaní jako nezaměstnaní. Netýká se to tedy nijak studentů, kteří pokračovali ve studiu dále na VŠ. (s. 20)
Struktura počtu absolventů VŠ (magisterské úrovně): „Technické vědy a nauky (23,9 %), Ekonomické vědy a nauky (23,0 %), Humanitní a společenské vědy a nauky (13,8 %) a Pedagogika, učitelství a sociální péče (9,8 %).“ (s. 23–24) Tohle je samo o sobě dost zajímavé (a dost to mluví samo za sebe, ještě to níže okomentuji).
Poslední je spíš (s předchozím nesouvisející) smutná perla. Ve Španělsku je nezaměstnanost ve věku 15–24 let 52,4 % (s. 24) a zároveň 37 % lidí ve věku 20–29 let (s. 26) má pouze základní vzdělání. (Člověk by měl být sice opatrný v hledání korelací, nicméně někdy je těžké se mu ubránit.) Mimochodem u nás je to (ad nezaměstnanost v prve udaném věkovém rozsahu) pouze 16,3 %, což je v rámci EU výborné číslo.
Závěrem
Co z toho vyvozovat? Mně to upřímně ve vztahu k ČR přijdou jako docela zdravá čísla v rámci možností. Nepotvrzuje se to, co dlouhodobě tvrdí třeba Svaz průmyslu a dopravy, že české školství negeneruje větší množství absolventů v oblastech aplikovatelných v průmyslu*. Opak je pravdou, jak na úrovni středního, tak vysokého školství. (Tolik propírané humanitní obory jsou v až v relativně dalekém závěsu za nimi.) Problém bude zakopaný spíše v demografickém rozložení skladby pracovníků.
Pojďme to rozebrat. Z hlediska struktury naší ekonomiky toto větší množství nemusí být postačující, nebo – a to je zásadní věc – vhodně rozložené. Krásně je to vidět v sekci, která se zabývá stávajícími počty pracovníků, počty absolventů a predikcemi v dané oblasti. Mohu začít mně nejbližším oborem, Informačními technologiemi, kde data v tabulce 6.1 (s. 54) do budoucna naznačují solidní průšvih, ještě lépe to je vidět na straně 59. (Mimochodem pro oblast učitelství totožná tabulka větří ještě větší problém.)
Co tomu říkáte vy?
- Otázku, zda by to tak mělo či nemělo být, záměrně nerozvíjím.
Zdroje
<ul>
<li class="_1mf _1mj" data-offset-key="5g3gh-0-0">
E-kniha pro vás: Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2015. <i>Česká škola</i> [online]. 2016 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: <a href="http://www.ceskaskola.cz/2016/04/e-kniha-pro-vas-uplatneni-absolventu.html" target="_blank">http://www.ceskaskola.cz/2016/04/e-kniha-pro-vas-uplatneni-absolventu.html</a>
</li>
</ul>