Nokia 3: verdikt (takřka) po roce
Jak se to celé povedlo, nebo nepovedlo... :-)

Nebudu to prodlužovat a hned se vrhnu na hodnocení. Protože jsem už krátce po nákupu napsal blogový příspěvek, kde se tématu věnuji, bude i s čím porovnávat. Pojďme tedy na to :-)

Čistý Android. Zde se očekávání naplnila, myšleno ve smyslu čistoty, dostupných upgradů a pravidelných aktualizací. Vše bylo dodrženo. V průběhu prvních dvou měsíců používání jsem zaznamenal několik dílčích neduhů telefonu (vesměs kolem aplikace pro telefonování), po delší době jsem si uvědomil, že se již nevyskytují. Původ bude patrně právě v pravidelných poctivých aktualizacích, které problémy vyřešily. Stejně tak telefon obdržel aktualizace na Android 7.1 a nyní i na Android 8. Za mě spokojenost.

Plynulost systému. Zde se moje dojmy liší v závislosti na časovém údobí:

  1. Začátek používání: plně postačující výkon, občasné lagy jsou tolerovatelné, všechno je naleštěné a fajn. (Kategorie — počáteční nadšení.)
  2. Střed: proč je aplikace pro telefonování tak zabržděná? A proč mnoho dalších působí umrlčím dojmem? (Kategorie — hledám alternativní aplikace.)
  3. Nyní: vše si postupně sedá. Set aplikací, které používám, prostě funguje. (Kategorie — klid a rovnováha.)

Přečíst celý článek

Nokia 3: verdikt (takřka) po roce
Jak se to celé povedlo, nebo nepovedlo... :-)

Star Trek: Discovery
Přes velká očekávání spíše zbytečný počin

Máloco u mě vyvolávalo tak velká očekávání jako nejnovější přírůstek do rodiny Star Trek seriálů jako právě Star Trek: Discovery (dále ST:D). Od ukončení seriálu Star Trek: Enterprise (dále ENT) v roce 2005, který měl své výrazně dobré, ale i obdobně intenzivně strašné momenty, to bylo 12 let čekání na další oficiální Star Trek seriál. Zdůrazňuji, že na oficiální. Komunita fanoušků Star Treku je proslulá vlastní tvorbou, ze které kdybych měl (vyjma projektu Renegades, který zmiňuji ve starším článku) vypíchnout jeden úctyhodný počin, zmíním Star Trek: Phase II / New Voyages (navazující přímo na TOS), který po vyléčení pár dětských nemocí dosáhl výborné  (trikové, scénáristické) úrovně a který obsahuje i velmi oceňované epizody. James Cowley je člověk, který v té době držel étos Star Treku asi nejvíce nad vodou, kloubouk dolů.

Nebudu sumarizovat veškerá známá fakta o ST:D, zaměřím se rovnou na problematické situace, i kvůli kterým (primárně) píšu tento příspěvek. Některé věci vyplývají už ze zařazení ST:D do primární timeline mezi dva existující ST seriály, konkrétně ENT a TOS. Mnoha problémům se i tak šlo vyhnout nepoužitím některých existujících postav, leč tvůrci neodolali a chytili se do pár scénáristických pastí. V neposlední řadě je tu také všudypřítomná a limitující snaha nezklamat, podobně jsem to cítil např. u posledních dílů Star Wars. ST:D kvůli tomu nikdy nebude vysloveným průšvihem, ale vše v seriálu má své mantinely, ať již v dobrém či špatném.

Přečíst celý článek

Star Trek: Discovery
Přes velká očekávání spíše zbytečný počin

Waters, hudba a přehrávače
Nový počin od Rogera Waterse a mírný mišmaš okolo

Tenhle příspěvek je, uznávám, mírně nesourodý. Jeho společným jmenovatelem je hudba, byť v poměrně obecné rovině, nicméně konečně se mi daří danou myšlenku (soubor myšlenek) přetavit do konkrétnější textové podoby – pokud mám nějaké pravidelné čtenáře, nemohli si nevšimnout, že současný stav blogu je poněkud zanedbaný. Rozepsané a nikdy nedokončené příspěvky by mohly vyprávět. Budu se snažit tento stav napravit, ostatně takřka každodenní cestování vlakem tomu jen přeje :-)

O čem tedy následující řádky budou? Předně o hudbě. Roger Waters vydal po 25 letech další studiové album (jistě, bylo tu několik “jednotlivostí”, včetně jedné megalomanské – ano, Waters je autorem opery). Potom si neodpustím několik slov k současným službám, skrze které je prodávána hudba online… a to i pozitivních! Kdo četl prvotní příspěvek na facebooku, nebude zaskočen 😉 A v závěru pár slov k přehrávání hudby, k hudebním přehrávačům, zde v hardwarovém slova smyslu.

Přečíst celý článek

Waters, hudba a přehrávače
Nový počin od Rogera Waterse a mírný mišmaš okolo

První dojmy z Nokie 3
Jak se povedl návrat Nokie na pole smartphonů?

Nové Nokie jsou na českém trhu (zatím jen u vybraných partnerů, já sám nakupoval u Czech Computeru) je malou chvíli. Pozornost se aktuálně možná až nezdravě upnula na reinkarnaci modelu 3310 (která vlastně žádnou reinkarnací není, ale to je na jinou diskuzi), což je trochu škoda, protože jakkoliv rozumím tomu, že je to perfektní marketingový tah, ty nejzajímavější novinky jsou jinde. A tou je spojení Nokie a Androidu. Pokus druhý :-)

Zatím se jedná o modely Nokia 3, 5 a 6, které se cenově objevují na úrovni spíš nižší střední třídy až střední třídy – pokud tedy pro vás dané členění má jakýkoliv význam 😉 Konkrétně Nokia 3 se prodává za necelé čtyři tisíce korun, Nokia 5 za pět a půl, šestka je pak bez dvou set korun za sedm tisíc. Další modely, včetně těch které míří na high end (ach, ty škatulky), mají následovat (spekuluje se o Nokii 9). Jak se to tedy povedlo, či nepovedlo?

Přečíst celý článek

První dojmy z Nokie 3
Jak se povedl návrat Nokie na pole smartphonů?

Školství, kam míříš?
(Po malých krůčcích nikam, chtělo by se říci.)

Bez mála jsou to čtyři roky, co padlo moje rozhodnutí nastoupit na střední školu jako učitel (tedy ne, že by k tomu předchozí roky strávené na pedagogické fakultě nesměřovaly), a aktuálně jsou to takřka čtyři měsíce, co jsem ho (s malou výjimkou působení na UK) opustil. Tento blog ve své aktuální podobě moje působení ve školství často reflektoval, ostatně byl to primární popud, proč ho vůbec založit a nepokračovat ve starším specializovaném blogu na Root.cz. Následující příspěvek je tak jistá symbolická tečka a patrně na dlouhou dobu poslední text na téma střední školství.

Je zajímavé číst si úplně první příspěvek na blogu, tj.: První rok za mnou (ve školství). Sálá z něho optimismus a upřímně řečeno, i přes dílčí naivitu bych významnou většinu tvrzení v něm podepsal i nyní. Mnoho věcí se ale posunulo a hlavně jsem získal jinou perspektivu. Někdo by učitelskou kariéru mohl počítat na ministry, já se svými třemi se jistě řadím mezi amatéry, takže i tento text berte s určitým nadhledem (zvlášť k přihlédnutím k názorům lidí, kteří ve školství působí výrazně delší dobu než já a k jejich zkušenostem). Přesto si dovolím jisté hodnotící bilancování.

Přečíst celý článek

Školství, kam míříš?
(Po malých krůčcích nikam, chtělo by se říci.)

Upgrady a “konzervy”
Aneb stal se ze mě hardwarový konzervativec?

Jsem konzervativní, když pro mě dlouhodobě jsou jedněmi z klíčových kritérií při nákupu notebooku věci jako rozšiřitelnost, rozumné rozložení klávesnice, bohatá konektorová výbava nebo pevnost konstrukce? A naopak, když jsem nikdy moc nehleděl na tloušťku daného stroje nebo na přítomnost designových výstřelků? Jsem opravdu taková “konzerva”?

Už z předchozího asi bude jasné, jak se dívám na současné trendy typu: paměťové čipy napájené přímo na základní desce; nevyměnitelná baterie; když už USB, tak typu C a čím méně jich bude, tím lépe… Něco z toho (byť málo) pro mě pochopitelné je, dovedu si představit důvody, které za tím stojí, jindy spíše ne. A ano, v některých případech vysloveně žasnu 😀

Bez okénka do historie to nejde

Vrátím se několik let zpět, pamatujete dobu velmi nahrubo mezi léty 2000 a 2006? Z hlediska vývoje a dostupnosti komponent (vezměme za vše procesory) proběhl skok vpřed na úrovni několika světelných let. Porovnejme např. Pentia 3 a 4 od Intelu (nebo první kousky architektury K8 od AMD) z přelomu století s modely z let  cca 2005 až 2006 aneb s Athlony X2 (AMD) a prvními procesory Intel Core 2 Duo. Druhé jmenované by šlo dnes ještě v mnoha případech použít pro běžnou práci a se soudobými operačními systémy!

Přečíst celý článek

Upgrady a “konzervy”
Aneb stal se ze mě hardwarový konzervativec?

Manfred Spitzer: Digitální demence
Aneb trochu opožděný dojem z knihy

Digitální demence od Manfreda Spitzera aneb konečně dočteno :-) Poslední kapitoly mi ubíhaly poměrně pomalu, neboť závěr, ke kterému se chtěl autor dobrat, byl patrný už dříve (šlo by dokonce říci — o hodně dříve). Co na knihu a jejího autora (neb tomu se nelze zvlášť zde vyhnout), psychiatra se zajímavým — a zde velmi podnětným — přesahem zájmu k neurologii, říci?

Podotknu pouze, že tímto příspěvkem nechci suplovat plnohodnou recenzi ani shrnutí obsahu knihy. To můžete například zde (jde-li vám o pouze o stručný obsah), tady (chcete-li spíše pozitivně laděnou recenzi) nebo ještě o kousek vedle (chcete-li naopak zdrcující kritiku).

Jak knihu vůbec pojmout?

Pokud jste člověk, který se zabývá digitálními technologiemi (a ještě lépe digitálními technologiemi ve vzdělávání), můžete celou knihu vnímat jako značné nactiutrhačství. A tak trochu tuším, že mezi návštěvníky tohoto blogu nepředstavujete úplně malou složku 😉 Už ono vše prostupující moto knihy “digitální technologie ve vzdělávání (a obecně v procesu učení) mohou mít nejlépe neutrální vliv, spíše však vliv škodlivý” je něco, co se dá opravdu jen těžce zkousnout. Možná ale právě proto kniha stojí za přečtení, protože vytrhne člověka z určité konformity, ve které je jinak neustále ze všech stran utvrzován.

Přečíst celý článek

Manfred Spitzer: Digitální demence
Aneb trochu opožděný dojem z knihy

Fedora a Raspberry Pi — aktuální možnosti
Distribuce na minipočítači Raspberry Pi

S vydáním Fedory 24 si můžeme položit otázku, jaké jsou možnosti pro provoz aktuální verze Fedory na populárním minipočítači Raspberry Pi. A dokonce v posledních měsících přibylo hned několik zajímavých možností. O některých z nich se už na mojefedora.cz psalo — jedná se zejména o projekt Pignus. Jiné zatím širší pozornosti unikly — zde je na místě zmínit nadějný projekt Fedberry.

Přečíst celý článek na MojeFedora.cz

Fedora a Raspberry Pi — aktuální možnosti
Distribuce na minipočítači Raspberry Pi

Star Trek: Do neznáma
Konečně povedený novodobý startrekový film?

Bez mučení se přiznám, že jsem čekal strašnou až naprosto šílenou koninu. Existenci jedenáctého filmového Star Treku (2009) šlo odpustit alespoň za to, že oživoval legendu (a při vysokém rozpočtu se jednalo i o vizuálně krásnou podívanou), přičemž tam hráli alespoň čtyři slušní herci. Dvanáctý Star Trek: Do temnoty (2013) už ale neomlouvalo nic (ani — nyní částečně obměnění — jiní čtyři slušní herci). A nyní přišel Star Trek: Do neznáma

…který se mimořádně povedl! Nicméně ještě chvilku budu negativní 😉 Považte následující. Film režíruje stejný člověk jako Rychle a zběsile (suma sumárum nic proti tomu filmu, jen je to snímek poněkud jiný), tj. Justin Lin, a scénář dělal mj. i Simon Pegg. Toho člověk snad nemůže mít nerad, ale já si ho vždy spojoval spíš se scénáři filmů jako je Soumrak mrtvých. Což sice je můj šálek kávy, ale opět nikoliv právě Star Treku podobný. Ano, jistá naděje se skrývala v tom, že Pegg je trekkie (a to se naštěstí ve finále výrazně projevilo).

Takže přeze vše šťastná třináctka? Scénář sice není bůhvíjak novátorský, ale nezaregistroval jsem nějaké větší logické lapsy, což je příjemná změna. Zároveň nenutí herce do otravných a dokola opakovaných vztahových póz jako v předchozích dílech (viď Zachary Quinto). Kapitán Kirk v podání Chrise Pinea mi poprvé vysloveně sedl (opět možná díky scénáři, který ho mj. nenutil mluvit o souloži se zvířaty). Ale hlavně: zápletka i finální pointa je startreková, trvalo to tři filmy, než se to povedlo. Tohle konečně je Star Trek.

Přečíst celý článek

Star Trek: Do neznáma
Konečně povedený novodobý startrekový film?

StreTech 2016
Výstava středoškolských prací vydání 2016

Na sklonku jara, 8. června, se na strojní fakultě pražského ČVUT konala už tradiční výstava prací středoškolských studentů StreTech. Celá akce za roky nabyla v současnosti až obrovských rozměrů, kdy je výstavou prací zabrána prakticky celá chodba prolínající se budovou fakulty. Zabrána ve smyslu zcela na chlup zaplněna, chtělo by se dodat. Prezentované projekty byly velmi různé, oproti prvotnímu technickému zaměření konference zde bylo přítomno i mnoho netechnických prací (jakkoliv prve jmenované stále dominovaly), namátkou i práce s módní tématikou.

Naše škola se účastnila i letošní rok, tentokrát bylo prezentováno hned několik zaměřením výrazně rozdílných prací (o kterých si ostatně můžete podrobněji v aktuálním vydání Presíku rovněž přečíst). Jednak se jednalo o práce z oblasti 3D modelování (modely pražských synagog), raketu na tuhé palivo, pohyblivého robota ovládaného modulem Arduino a také nejrozsáhlejší projekt – simulátor leteckého kokpitu. Ten by se bohužel jen komplikovaně přesunoval na místo určení (a vzhledem k zaplněnosti prostoru by se dále i těžce umisťoval), takže jsme zvolili jeho formu prezentace skrze fotodokumentaci na přivezené televizní obrazovce.

Jak na tom byly ostatní školy? Panovala naprostá pestrost, těžko lze vypíchnout nějakou jednotlivost jako tu nejokázalejší či nejzajímavější. Mě osobně zaujal projekt Arduinem řiditelné ponorky studentky ze sušického gymnázia, který hodnotím jako zvlášť povedený projekt. Jinou věcí, která je celkově velmi potěšitelná, je všudypřítomnost modulů Arduino a počítačů Rapsberry Pi. Snad každý druhý projekt je obsahoval. Vzpomínám, když jsem před lety (v roce 2012) psal první popularizační články na toto téma (a měl i pár dost naivních představ). Od té doby se však staly obě jmenované platformy standardem, což je velmi optimistický stav.

Přečíst celý článek

StreTech 2016
Výstava středoškolských prací vydání 2016