Upgrady a “konzervy”
Aneb stal se ze mě hardwarový konzervativec?

Jsem konzervativní, když pro mě dlouhodobě jsou jedněmi z klíčových kritérií při nákupu notebooku věci jako rozšiřitelnost, rozumné rozložení klávesnice, bohatá konektorová výbava nebo pevnost konstrukce? A naopak, když jsem nikdy moc nehleděl na tloušťku daného stroje nebo na přítomnost designových výstřelků? Jsem opravdu taková “konzerva”?

Už z předchozího asi bude jasné, jak se dívám na současné trendy typu: paměťové čipy napájené přímo na základní desce; nevyměnitelná baterie; když už USB, tak typu C a čím méně jich bude, tím lépe… Něco z toho (byť málo) pro mě pochopitelné je, dovedu si představit důvody, které za tím stojí, jindy spíše ne. A ano, v některých případech vysloveně žasnu 😀

Bez okénka do historie to nejde

Vrátím se několik let zpět, pamatujete dobu velmi nahrubo mezi léty 2000 a 2006? Z hlediska vývoje a dostupnosti komponent (vezměme za vše procesory) proběhl skok vpřed na úrovni několika světelných let. Porovnejme např. Pentia 3 a 4 od Intelu (nebo první kousky architektury K8 od AMD) z přelomu století s modely z let  cca 2005 až 2006 aneb s Athlony X2 (AMD) a prvními procesory Intel Core 2 Duo. Druhé jmenované by šlo dnes ještě v mnoha případech použít pro běžnou práci a se soudobými operačními systémy!

Přečíst celý článek

Upgrady a “konzervy”
Aneb stal se ze mě hardwarový konzervativec?

Manfred Spitzer: Digitální demence
Aneb trochu opožděný dojem z knihy

Digitální demence od Manfreda Spitzera aneb konečně dočteno :-) Poslední kapitoly mi ubíhaly poměrně pomalu, neboť závěr, ke kterému se chtěl autor dobrat, byl patrný už dříve (šlo by dokonce říci — o hodně dříve). Co na knihu a jejího autora (neb tomu se nelze zvlášť zde vyhnout), psychiatra se zajímavým — a zde velmi podnětným — přesahem zájmu k neurologii, říci?

Podotknu pouze, že tímto příspěvkem nechci suplovat plnohodnou recenzi ani shrnutí obsahu knihy. To můžete například zde (jde-li vám o pouze o stručný obsah), tady (chcete-li spíše pozitivně laděnou recenzi) nebo ještě o kousek vedle (chcete-li naopak zdrcující kritiku).

Jak knihu vůbec pojmout?

Pokud jste člověk, který se zabývá digitálními technologiemi (a ještě lépe digitálními technologiemi ve vzdělávání), můžete celou knihu vnímat jako značné nactiutrhačství. A tak trochu tuším, že mezi návštěvníky tohoto blogu nepředstavujete úplně malou složku 😉 Už ono vše prostupující moto knihy “digitální technologie ve vzdělávání (a obecně v procesu učení) mohou mít nejlépe neutrální vliv, spíše však vliv škodlivý” je něco, co se dá opravdu jen těžce zkousnout. Možná ale právě proto kniha stojí za přečtení, protože vytrhne člověka z určité konformity, ve které je jinak neustále ze všech stran utvrzován.

Přečíst celý článek

Manfred Spitzer: Digitální demence
Aneb trochu opožděný dojem z knihy

Český linuxový podzim
Aneb linuxové konference v českých zemích

Během letošního října a listopadu jsem měl možnost se zúčastnit dvou velice zajímavých akcí, které se dotýkaly jak primárně linuxové tematiky, tak problematiky otevřeného software, hardware – a zdaleka v neposlední řadě i otevřených dat – obecně. Obě akce mě zastihly i v pozici přednášejícího, což pro mě na tak velkých konferencích byla v obou případech premiéra. O čem tedy tyto akce, pražský, dnes již tradičně na FITu ČVUT konaná konference LinuxDays, na FITu VUT konaná konference OpenAlt, byly?

LinuxDays

Letošní rok zde byl patrně rekordní záležitost minimálmě co se týká počtu účastníků. Jasně si vybavuji moment, kdy bylo překročeno 2^10 přihlášených a tuším, že nakonec se číslo nakonec zastavilo na hodnotě okolo 1200 lidí, což sice není mocnina dvou, ale stále to je víc než pěkné :-) Nabídka stánků a přednášek byla velmi pestrá a ostatně, proč parafrázovat, když se můžete podívat přímo na program a na videozáznamy a prezentace přednášek. Stálo to za to. Organizátoři letos předvedli precizní výkon, klobouk dolů.

Přečíst celý článek

Český linuxový podzim
Aneb linuxové konference v českých zemích

Jak používá Fedoru Lukáš Kotek
Rozhovor publikovaný na MojeFedora.cz

Kdo je Lukáš Kotek? Můžeš se čtenářům mojefedora.cz představit?

Jedním slovem to bude — učitel 🙂 Učím předměty z oblasti IT (programování, operační systémy apod.) na jedné z pražských průmyslovek, současně s tím pak ještě jako externista pracuji na mojí alma mater, kde se se studenty věnujeme Pythonu. Letos tam načínám, uff, už čtvrtý rok, letí to rychle. V rámci své výuky se s Linuxem potkávám relativně hodně, kdy studenti ve třetím (primárně) a čtvrtém ročníku mají předmět Operační systémy. Ten je z výrazné části právě o seznámení se s Linuxem, jeho správou a nastavením některých prakticky využitelných služeb jako je třeba webový server Apache nebo sdílení přes Sambu.

Přečíst celý rozhovor na MojeFedora.cz

Jak používá Fedoru Lukáš Kotek
Rozhovor publikovaný na MojeFedora.cz

Fedora a Raspberry Pi — aktuální možnosti
Distribuce na minipočítači Raspberry Pi

S vydáním Fedory 24 si můžeme položit otázku, jaké jsou možnosti pro provoz aktuální verze Fedory na populárním minipočítači Raspberry Pi. A dokonce v posledních měsících přibylo hned několik zajímavých možností. O některých z nich se už na mojefedora.cz psalo — jedná se zejména o projekt Pignus. Jiné zatím širší pozornosti unikly — zde je na místě zmínit nadějný projekt Fedberry.

Přečíst celý článek na MojeFedora.cz

Fedora a Raspberry Pi — aktuální možnosti
Distribuce na minipočítači Raspberry Pi

StreTech 2016
Výstava středoškolských prací vydání 2016

Na sklonku jara, 8. června, se na strojní fakultě pražského ČVUT konala už tradiční výstava prací středoškolských studentů StreTech. Celá akce za roky nabyla v současnosti až obrovských rozměrů, kdy je výstavou prací zabrána prakticky celá chodba prolínající se budovou fakulty. Zabrána ve smyslu zcela na chlup zaplněna, chtělo by se dodat. Prezentované projekty byly velmi různé, oproti prvotnímu technickému zaměření konference zde bylo přítomno i mnoho netechnických prací (jakkoliv prve jmenované stále dominovaly), namátkou i práce s módní tématikou.

Naše škola se účastnila i letošní rok, tentokrát bylo prezentováno hned několik zaměřením výrazně rozdílných prací (o kterých si ostatně můžete podrobněji v aktuálním vydání Presíku rovněž přečíst). Jednak se jednalo o práce z oblasti 3D modelování (modely pražských synagog), raketu na tuhé palivo, pohyblivého robota ovládaného modulem Arduino a také nejrozsáhlejší projekt – simulátor leteckého kokpitu. Ten by se bohužel jen komplikovaně přesunoval na místo určení (a vzhledem k zaplněnosti prostoru by se dále i těžce umisťoval), takže jsme zvolili jeho formu prezentace skrze fotodokumentaci na přivezené televizní obrazovce.

Jak na tom byly ostatní školy? Panovala naprostá pestrost, těžko lze vypíchnout nějakou jednotlivost jako tu nejokázalejší či nejzajímavější. Mě osobně zaujal projekt Arduinem řiditelné ponorky studentky ze sušického gymnázia, který hodnotím jako zvlášť povedený projekt. Jinou věcí, která je celkově velmi potěšitelná, je všudypřítomnost modulů Arduino a počítačů Rapsberry Pi. Snad každý druhý projekt je obsahoval. Vzpomínám, když jsem před lety (v roce 2012) psal první popularizační články na toto téma (a měl i pár dost naivních představ). Od té doby se však staly obě jmenované platformy standardem, což je velmi optimistický stav.

Přečíst celý článek

StreTech 2016
Výstava středoškolských prací vydání 2016

Uplatnění absolventů na trhu práce
Statistická publikace od NÚV je venku

Tak dlouho jsem psal příspěvek na Facebook až mi stále rozvíjený draft vykynul do následující podoby :-) Každopádně pojďme k věci. Jedná se o jednu z nejzajímavějších statistických publikací z oblasti školství a trhu práce, která je každoročně publikována.

Co mě zaujalo?

Počet žáků, kteří nastupují do 1. ročníku studovat obory s maturitou ve středním odborném školství (mimo nástaveb a včetně lyceí) je cca 40 % (oproti 23 % u gymnázií). Tvoří tak dlouhodobě zdaleka největší skupinu středoškoláků. (s. 9)

Je docela zajímavé, že na obory (střední školy všech typů) s velkou předpokládanou využitelností v průmyslu (elektrotechnika, stavebnictví, strojírenství apod.) nastupuje zásadní část absolventů ZŠ. Trendy jsou přitom stabilní či, v některých případech, dokonce rostoucí, byť nutno podotknout, že vyjma stavebnictví. (s. 10)

Přečíst celý článek

Uplatnění absolventů na trhu práce
Statistická publikace od NÚV je venku

DevConf 2016
Jaký byl můj první ročník v roli návštěvníka?

O co se vlastně jedná?

Poznámka hned na naprostý úvod: Pokud jste už o DevConfu někdy v minulosti slyšeli, dost možná budete chtít tuto část přeskočit. DevConf je patrně největší konference zaměřená na vývojáře, přispěvatele, systémové administrátory nebo prostě nadšence do Linuxu, JBossu a Open source software po všemožných stránkách obecně, která se na území České republiky koná. Zároveň je to konference, která je jak po stránce organizační, tak co se týká zásadní části přítomných řečníků a z logiky věci i lokací (událost se již tradičně se koná v Brně) silně svázána se společností Red Hat.

Trocha informací

Akci letos již poněkolikáté hostila brněnská Fakulta informačních technologií VUT. A to v budově, ehm, kterou se mi podařilo napoprvé minout. Zvenčí nenápadná, ale rozložitá relativně nízká stavba. (Pomiňme teď, prosím, fakt, že před ní byl poměrně velký sofistikovaný nápis „DevConf“.) Přednášky a workshopy zde probíhaly paralelně v osmi sálech, což vytvářelo nezbytná dilemata, na co vyrazit spíše (aneb Fedora vs. Python v jeden čas), často i vícenásobně. Mimochodem podle zpráv, které jsem zaslechl, byla letos dosaženo číslo 1600 účastníků, což je poměrně impozantní. Poslední věcí, která by neměla být v úvodu opomenuta, je fakt, že všechny přednášky byly výhradně v angličtině. Vzhledem k mezinárodní účasti to dává naprostý smysl.

stanky
Stánky na konferenci DevConf 2016

Přečíst celý článek

DevConf 2016
Jaký byl můj první ročník v roli návštěvníka?

Fedora 23 na Raspberry Pi 2
(aneb můj další článek pro Mojefedora.cz)

Fedora ve spojení s počítačem Raspberry Pi v podobě jejího remixu Pidora —  aktuální verze je Pidora 2014 založená na Fedoře 20 — je relativně dobře známou věcí. (Změna názvu je nutná, protože Pidora v instalaci zahrnuje balíky, které není do Fedory jako takové možné z licenčních důvodů zahrnout.) Principiálně by nic nemělo bránit provozování Pidory 2014 i na aktuální verzi počítače Raspberry Pi (tedy na Raspberry Pi 2), ale proč se ochuzovat? Existuje hned několik důvodů, proč tak neučinit.

Přečíst celý článek na Mojefedora.cz

Fedora 23 na Raspberry Pi 2
(aneb můj další článek pro Mojefedora.cz)

Internet of Everything
(aneb šest kol soutěže právě na startu!)

Dne 22. října 2015 se ve společnosti Cisco konal úvodní seminář zejména pro učitele středních skol za účelem nadcházející soutěže zaměřené na tzv. „Internet of Everything“, ale i s tím související problematiku Linuxu, který bude pro řešení mnoha zadání potřebný. Ostatně, i úvodní seminář se nesl do značné míry v tomto duchu, protože jedním z nástrojů (a technických libůstek), který bude moci být používán k řešení úloh, je počítač Raspberry Pi B+, který je ze své podstaty linuxovou záležitostí. A proč zrovna Raspberry Pi? Každý z účastníků dostal jako „studijní materiál“ jeden set, který právě i Raspberry zahrnuje.

Pojďme ale hezky pěkně krok za krokem. Soutěžit spolu budou (vzhledem k datu, kdy si patrně tento článek čtete, možná již soutěží) v šesti kolech týmy středních a vysokých skol. Jakkoliv by se mohlo zdát, že studenti vysokých skol zde budou mít výraznou výhodu, zkušenost z minulých ročníků, kdy všechny vítězné týmy byly právě středoškolské, napovídá opak. Ostatně je vhodné dodat, že většina týmů se rekrutuje právě ze středních skol. Přesný rozstřel jednotlivých témat je dosud neznámý, nebo spíše jen „lehce“ naznačený. Platí pouze, že do složení každého tříčlenného týmu byl doporučen student zaměřením na elektroniku, programování (Pythonu), sítě a zmíněný operační systém Linux. Jako závdavek dobré, že..?

Přečíst celý článek

Internet of Everything
(aneb šest kol soutěže právě na startu!)