Okénko do světa vojenské techniky
(aneb k návštěvě Normandie studenty SSPŠ)

V rámci návštěvy normandských pláží (ze strany studentů a učitelů SSPŠ), kde 6. Června roku 1945 proběhla největší vyloďovací operace v historii (operace Overlord), bylo k vidění množství zajímavé vojenské techniky. Za jeden ze symbolů vylodění může být například považován tank americké provenience M4 Sherman, na jehož konto připadá naprostá většina bojového nasazení tanků v soubojích na straně Spojenců na západní frontě. V městě Arromanches ležícího u jedné z pláží britského sektoru, je (mimo prve zmíněného tanku a dále i muzea vylodění) k vidění zejména umělý přístav Mulberry B (respektive jeho pozůstatky), který byl zbudovaný z betonových bloků přepravovaných tehdy přes záliv La Manche a který představuje jeden z vrcholů logistiky v průběhu celé války. Jinou věcí, která zaujme i po desítkách let uplynulých od vylodění, jsou dosud přítomné krátery po tehdejším námořním dělostřeleckém ostřelování. Nabízí se prostá otázka: Čím? Pojďme se na tuto techniku podívat o něco blíže.

Tank M4 Sherman

Šel by vystihnout slovy: ani největší, ani nejrychlejší, ani nejlépe vyzbrojený, ani nejlépe pancéřovaný. Přesto patřil na straně Spojenců (zdaleka nejen během invaze v Normandii, jeho bojové nasazení se počítá už od vylodění v severní Africe v roce 1942) mezi klíčové nástroje vojenského úspěchu. Jeho 76 mm kanón nepředstavoval při střetu (nutno zdůraznit, že při čelním) s novější německou technikou (uveďme jako příklad tanky Tiger a Panther) příliš vážné ohrožení (na rozdíl od ještě převažujících starších typů Panzer III a IV, s nimiž je hrubě srovnatelný). Naopak, nedostatky Shermanu v pancéřování představovaly od moderních německých tanků ohrožení smrtelné, pro tank Sherman se vžila ze strany jeho posádek poněkud krutá, ale výstižná přezdívka „The Burning Grave“, kvůli častým vzplanutím po zásahu (na což mohla mít vliv i benzínová pohonná jednotka). Výhoda Spojenců ale byla v množství, německá ekonomika posledního roku války naštěstí nebyla schopna zásobovat vlastní jednotky technikou v adekvátním počtu, proto si jednotky složené ze Shermanů mohly manévrováním vynutit odkrytí už mnohem hůře chráněných boků německých soupeřů. Jaké slovo tedy M4 Sherman vystihuje? Patrně by jím mohlo být dostatečný.

Přečíst celý článek

Okénko do světa vojenské techniky
(aneb k návštěvě Normandie studenty SSPŠ)

İstanbul / Konstantinopol
(za sedmnácti sty lety nejen byzantské historie)

Následující příspěvek sepisuji primárně proto, že vzpomínky jsou ještě aktuální, a riziko, že něco podstatného vypadne, je relativně malé. Pokud by Vás někdy popadla myšlenka navštívit Istanbul, mám k městu, památkám, dopravě, Turkům, čemukoliv, několik tipů. Jinak výborným zdrojem dat o Turecku je web turecko.org. Pakliže narazíte na rozpor mezi mým textem a zmíněným webem, věřte jemu, je založen na mnohem dlouhodobějších zkušenostech. Před čtením textu doporučuji základní povědomí o tom, jaká je vzájemná souvislost a vztahy mezi Byzantskou a Římskou říší, Turky, událostmi roku 1453 apod. Nemáte-li rádi dlouhé texty, dost možná tu jste špatně, nicméně přeskočte na kapitolku ‘Shrnutí v pár slovech’ (zcela dole).

I. Letiště aneb kam dorazit

Předně lety z Vídně jsou mnohem levnější než z Prahy, autobusoví dopravci (třeba nejmenovaný žlutý) s tím počítají a nabízejí Vám přímou linku na tamní letiště. Jinak do Turecka potřebujete pas a dost (žádné občanky, žádná víza). Než vyrazíte do Istanbulu, hodí se také vědět, že tu jsou letiště dvě. Atatürkovo (v evropské části Turecka) a Sabiha Gökçen, SAW (již na druhé, asijské, straně Bosporu). Teoreticky by doprava z nich měla trvat zhruba stejně (podle toho, co jsme prve načetli), ale v praxi je dobré vědět, že přímo na Attatürkovo letiště vede metro. Míříte-li do starého města za památkami, je to poměrně logická volba (a proto jsme samozřejmě zvolili tu druhou a trmáceli se tam i zpátky autobusy a loděmi).

Jinak o letišti se nedá říci zhola nic, prostě normální evropské letiště (to jest stejně moderní jako drahé). Dorazíte-li na zmíněné asijské letiště, pak se do centra dostanete jak standardní linkou autobusu (bezpečně E10 do přístavu Kadıköy). Dražší, ale pohodlnější, bude cestování s autobusy Havataş. Je to soukromá firma, ale používají ji všichni (kde všichni znamená turisti).

Přečíst celý článek

İstanbul / Konstantinopol
(za sedmnácti sty lety nejen byzantské historie)

Návštěva CERN
(do útrob centra světového fyzikálního výzkumu)

Možnost navštívit instituci formátu, jakou je Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), je už sama o sobě událostí značně unikátní, ale zkušenost, které se dostalo našim studentům ve čtvrtek 25. září, byla zvlášť jedinečná ještě z dalšího důvodu. Ačkoliv se jednalo o v pořadí již pátou návštěvu tohoto centra, poprvé došlo na prohlídku samotných útrob Velkého hadronového urychlovače (LHC), patrně světově nejznámější části této výzkumné instituce. Při pohledu svrchu (zde patrně doslova) je CERN sice místem poněkud nenápadným, ostatně – jak jsme se dozvěděli hned zkraje během ve slovenštině vedené úvodní přednášky – zdaleka největší objem financí směřuje na přímo na vědecký výzkum a na pro něj nezbytnou výbavu (budovy na povrchu jsou leckdy z doby, kdy organizace vznikala, čili z padesátých let), o to zajímavější pohled se ale naskýtá uvnitř a zejména pod povrchem.

Mimo zmíněné úvodní přednášky, která osvětlila historii CERN a poskytla nám úvod do podstaty zde probíhajícího bádání (analýza částic vznikajících střetem proti sobě vysílaných svazků protonů předem urychlených na rychlost blížící se rychlosti světla), měli studenti příležitost se v přilehlých prostorách návštěvnického centra seznámit s popularizační formou znázorněnými experimenty. Jednalo se o jednotlivá stanoviště s experimenty vědců jako např. Joseph J. Thomson (zařízení umožňující vychýlit tok částic působením magnetického pole) či Ernest Rutherford (detektor alfa částic), bez jejichž přínosu světové vědě by realizace zdejšího centra byla jen velmi těžko představitelná. Jednotlivá stanoviště s experimenty byla interaktivní, takže studenti (a nejen oni) mohli nastavovat hodnoty jednotlivých působících veličin a sledovat okamžitou odezvu.

Symbolickým zlatým hřebem však byla návštěva detektoru LHCb (jednoho ze čtyř detektorů umístěných po obvodu 27 km dlouhého LHC). Zde jsme se ještě v povrchové části rozdělili do několika skupin (se slovenským a anglickým výkladem). Na mou skupinu připadl Marc Goulette – částicový fyzik. Tím, že všichni průvodci jsou zároveň v CERN působící vědci, dostala prohlídka zcela jiný rozměr. (Všichni jistě pamatujeme leckdy poněkud mrtvolně působící průvodce na mnoha českých hradech a zámcích odříkávajících zpaměti naučený text.) Marc dovedl naopak vtipně, velmi poutavě a názorně vysvětlit principy detektorů používaných přímo v LHCb (např. Čerenkovův detektor zjišťující záření, které vzniká po průchodu různě rychlých částic látkou). Jak banálně může znít předchozí věta, ale za schopnost v několika větách vysvětlit netriviální fyzikální principy patří Marcovi obrovský dík.

Přečíst celý článek

Návštěva CERN
(do útrob centra světového fyzikálního výzkumu)