Star Trek: Do neznáma
Konečně povedený novodobý startrekový film?

Bez mučení se přiznám, že jsem čekal strašnou až naprosto šílenou koninu. Existenci jedenáctého filmového Star Treku (2009) šlo odpustit alespoň za to, že oživoval legendu (a při vysokém rozpočtu se jednalo i o vizuálně krásnou podívanou), přičemž tam hráli alespoň čtyři slušní herci. Dvanáctý Star Trek: Do temnoty (2013) už ale neomlouvalo nic (ani — nyní částečně obměnění — jiní čtyři slušní herci). A nyní přišel Star Trek: Do neznáma

…který se mimořádně povedl! Nicméně ještě chvilku budu negativní 😉 Považte následující. Film režíruje stejný člověk jako Rychle a zběsile (suma sumárum nic proti tomu filmu, jen je to snímek poněkud jiný), tj. Justin Lin, a scénář dělal mj. i Simon Pegg. Toho člověk snad nemůže mít nerad, ale já si ho vždy spojoval spíš se scénáři filmů jako je Soumrak mrtvých. Což sice je můj šálek kávy, ale opět nikoliv právě Star Treku podobný. Ano, jistá naděje se skrývala v tom, že Pegg je trekkie (a to se naštěstí ve finále výrazně projevilo).

Takže přeze vše šťastná třináctka? Scénář sice není bůhvíjak novátorský, ale nezaregistroval jsem nějaké větší logické lapsy, což je příjemná změna. Zároveň nenutí herce do otravných a dokola opakovaných vztahových póz jako v předchozích dílech (viď Zachary Quinto). Kapitán Kirk v podání Chrise Pinea mi poprvé vysloveně sedl (opět možná díky scénáři, který ho mj. nenutil mluvit o souloži se zvířaty). Ale hlavně: zápletka i finální pointa je startreková, trvalo to tři filmy, než se to povedlo. Tohle konečně je Star Trek.

Přečíst celý článek

Star Trek: Do neznáma
Konečně povedený novodobý startrekový film?

StreTech 2016
Výstava středoškolských prací vydání 2016

Na sklonku jara, 8. června, se na strojní fakultě pražského ČVUT konala už tradiční výstava prací středoškolských studentů StreTech. Celá akce za roky nabyla v současnosti až obrovských rozměrů, kdy je výstavou prací zabrána prakticky celá chodba prolínající se budovou fakulty. Zabrána ve smyslu zcela na chlup zaplněna, chtělo by se dodat. Prezentované projekty byly velmi různé, oproti prvotnímu technickému zaměření konference zde bylo přítomno i mnoho netechnických prací (jakkoliv prve jmenované stále dominovaly), namátkou i práce s módní tématikou.

Naše škola se účastnila i letošní rok, tentokrát bylo prezentováno hned několik zaměřením výrazně rozdílných prací (o kterých si ostatně můžete podrobněji v aktuálním vydání Presíku rovněž přečíst). Jednak se jednalo o práce z oblasti 3D modelování (modely pražských synagog), raketu na tuhé palivo, pohyblivého robota ovládaného modulem Arduino a také nejrozsáhlejší projekt – simulátor leteckého kokpitu. Ten by se bohužel jen komplikovaně přesunoval na místo určení (a vzhledem k zaplněnosti prostoru by se dále i těžce umisťoval), takže jsme zvolili jeho formu prezentace skrze fotodokumentaci na přivezené televizní obrazovce.

Jak na tom byly ostatní školy? Panovala naprostá pestrost, těžko lze vypíchnout nějakou jednotlivost jako tu nejokázalejší či nejzajímavější. Mě osobně zaujal projekt Arduinem řiditelné ponorky studentky ze sušického gymnázia, který hodnotím jako zvlášť povedený projekt. Jinou věcí, která je celkově velmi potěšitelná, je všudypřítomnost modulů Arduino a počítačů Rapsberry Pi. Snad každý druhý projekt je obsahoval. Vzpomínám, když jsem před lety (v roce 2012) psal první popularizační články na toto téma (a měl i pár dost naivních představ). Od té doby se však staly obě jmenované platformy standardem, což je velmi optimistický stav.

Přečíst celý článek

StreTech 2016
Výstava středoškolských prací vydání 2016

Uplatnění absolventů na trhu práce
Statistická publikace od NÚV je venku

Tak dlouho jsem psal příspěvek na Facebook až mi stále rozvíjený draft vykynul do následující podoby :-) Každopádně pojďme k věci. Jedná se o jednu z nejzajímavějších statistických publikací z oblasti školství a trhu práce, která je každoročně publikována.

Co mě zaujalo?

Počet žáků, kteří nastupují do 1. ročníku studovat obory s maturitou ve středním odborném školství (mimo nástaveb a včetně lyceí) je cca 40 % (oproti 23 % u gymnázií). Tvoří tak dlouhodobě zdaleka největší skupinu středoškoláků. (s. 9)

Je docela zajímavé, že na obory (střední školy všech typů) s velkou předpokládanou využitelností v průmyslu (elektrotechnika, stavebnictví, strojírenství apod.) nastupuje zásadní část absolventů ZŠ. Trendy jsou přitom stabilní či, v některých případech, dokonce rostoucí, byť nutno podotknout, že vyjma stavebnictví. (s. 10)

Přečíst celý článek

Uplatnění absolventů na trhu práce
Statistická publikace od NÚV je venku

Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti
Jaký je to film? Je kritika recenzentů oprávněná?

Váhal jsem, jestli na tenhle film vůbec jít, recenze byly od střízlivě kritických (Kamil Fila) po poměrně dost kritické (František Fuka). Ale obě série mám velmi rád a to zvítězilo, snímek nakonec mile překvapil. Vlastně je docela zajímavé, že film je jeden z těch, co jsou spíše kriticky hodnoceny, ale tržby v kinech mají více než slušné. Následující body jsou tak i jeho mírnou obhajobou.

1) Ben Affleck mě už v několikátém filmu přesvědčil, že umí hrát, i tady v roli Batmana. Zbytek herců podal také solidní výkon (Henry Cavil, Jesse Eisenberg), potud dobré, ale na tom byla i u zmíněných recenzentů shoda. Tedy, Lex Luthor je zde cvok úplně jiným způsobem než jak ho podal Gene Hackman a Kevin Spacey :-)

2) Velké výtky byly ke scénáři. Mnoho postav, komplikovaný a zmatený děj. Mně tak nepřišel. Naopak myslím, že scénáristé pracovali s mnoha dějovými liniemi a umně je propojili. Ano, vzali si na to čas (film je dlouhý 2 a půl hodiny), ale je motivace postav a pointy děje fungují.

Přečíst celý článek

Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti
Jaký je to film? Je kritika recenzentů oprávněná?

DevConf 2016
Jaký byl můj první ročník v roli návštěvníka?

O co se vlastně jedná?

Poznámka hned na naprostý úvod: Pokud jste už o DevConfu někdy v minulosti slyšeli, dost možná budete chtít tuto část přeskočit. DevConf je patrně největší konference zaměřená na vývojáře, přispěvatele, systémové administrátory nebo prostě nadšence do Linuxu, JBossu a Open source software po všemožných stránkách obecně, která se na území České republiky koná. Zároveň je to konference, která je jak po stránce organizační, tak co se týká zásadní části přítomných řečníků a z logiky věci i lokací (událost se již tradičně se koná v Brně) silně svázána se společností Red Hat.

Trocha informací

Akci letos již poněkolikáté hostila brněnská Fakulta informačních technologií VUT. A to v budově, ehm, kterou se mi podařilo napoprvé minout. Zvenčí nenápadná, ale rozložitá relativně nízká stavba. (Pomiňme teď, prosím, fakt, že před ní byl poměrně velký sofistikovaný nápis „DevConf“.) Přednášky a workshopy zde probíhaly paralelně v osmi sálech, což vytvářelo nezbytná dilemata, na co vyrazit spíše (aneb Fedora vs. Python v jeden čas), často i vícenásobně. Mimochodem podle zpráv, které jsem zaslechl, byla letos dosaženo číslo 1600 účastníků, což je poměrně impozantní. Poslední věcí, která by neměla být v úvodu opomenuta, je fakt, že všechny přednášky byly výhradně v angličtině. Vzhledem k mezinárodní účasti to dává naprostý smysl.

stanky
Stánky na konferenci DevConf 2016

Přečíst celý článek

DevConf 2016
Jaký byl můj první ročník v roli návštěvníka?

Respekt / Despekt
(aneb o Respektu a jemně i o médiích obecně)

Deset let trvala doba, během které jsem odebíral časopis Respekt. Časopis se postupem času měnil, v něčem vyvíjel, v něčem lehce degradoval. V posledním roce však vrchu nabyly spíše jeho iritující rysy, některé v obsahu, jiné se týkaly technikálií okolo. Suma sumárum jsem kapitolu zvanou Respekt nedávno uzavřel. Stále si myslím, že Respekt není vysloveně špatné médium, zdaleka ne. V českém prostředí je stále jednoznačným nadprůměrem (což lze chápat různě), ale už ne něčím, za co jsem dále ochoten platit.

Jak k Respektu člověk přišel

Ve stučnosti? Formou předplatného na základě účasti v literární soutěži pro středoškolské studenty. Psal se rok 2005 (to byl ten rok před Topolánkem a zároveň po Špidlovi aneb za Paroubka). Už přesně netuším, čeho se daná soutěž týkala, byť se nedá vyloučit, že doby normalizace. Čert to vem. Respekt mě zaujal. Týdeník v novinovém formátu, špičková typografie, skvělí autoři jako Šídlo, Kundra, Švehla, Šimečka, Macháček, Lamper, Niedermayer.* Inteligentní články, stručnost, žádné zbytečnosti. Navíc přebírané články z The Economist, The Washington Post a Guardianu, prostě neocenitelný pohled odjinud. Rád jsem předplatné prodloužil.

Časopisový formát přichází

Po pár letech se zásadně změnil formát Respektu. Na klasický časopisový. Kvalitnější papír, výrazně vyšší cena (pamatuji-li se správně, skok byl z 25,- na 40,- Kč), výrazně větší rozsah. No, budiž. Ztráta romantiky novinového formátu mě až zas tak nemrzela, navýšení rozsahu ale už více. Proč? Klasický novinový Respekt jsem vždy zhltl doslova od A po Z. Nevynechal jsem článek, včetně těch, co mne nezbytně přímo nezajímaly (aneb jak využít až dvě hodiny při čekání na autobus), bylo v tom nesmírné obohacení, úžasný rozhled. Udělejte však totéž s časopisem takřka o rozsahu novely… Výsledek? Začal jsem si vybírat.

Přečíst celý článek

Respekt / Despekt
(aneb o Respektu a jemně i o médiích obecně)

Fedora 23 na Raspberry Pi 2
(aneb můj další článek pro Mojefedora.cz)

Fedora ve spojení s počítačem Raspberry Pi v podobě jejího remixu Pidora —  aktuální verze je Pidora 2014 založená na Fedoře 20 — je relativně dobře známou věcí. (Změna názvu je nutná, protože Pidora v instalaci zahrnuje balíky, které není do Fedory jako takové možné z licenčních důvodů zahrnout.) Principiálně by nic nemělo bránit provozování Pidory 2014 i na aktuální verzi počítače Raspberry Pi (tedy na Raspberry Pi 2), ale proč se ochuzovat? Existuje hned několik důvodů, proč tak neučinit.

Přečíst celý článek na Mojefedora.cz

Fedora 23 na Raspberry Pi 2
(aneb můj další článek pro Mojefedora.cz)

Síla se probouzí..?
(aneb o mých prvních dojmech bez spoilerů)

Nechal jsem to pár dní uležet, ať si to srovnám v hlavě. To se ale snad už stalo, takže moje dojmy z nových Star Wars jsou následující. Stručné hodnocení? 8/10. Je to solidní podívaná. (Jinak spoiler alert můžete vypnout, děj vyzrazovat nehodlám.)

Grafika a hudba

Look & feel původní série je všudypřítomný a jsem za to rád, celý film vypadá neuvěřitelně realisticky, sázka na reálné kulisy se vyplatila. Obecně citací (stále se bavím o designu) původní série je v celém snímku obsaženo opravdu mnoho. Myslím, že každého zarytého fanouška to potěší :-) Grafická stránka je vůbec neuvěřitelně vymazlená, já jsem si ji vyslověně užíval.

Hudba se nese v podobném duchu, ale v tom je i potíž. Williams je nejlepší v okamžicích, kdy používá klasické motivy z původní trilogie. Navozuje tím mnoho nostalgických pocitů, ale to je taky vše. Hudební stránka bude jedna z věcí, ve kterých je nová trilogie (čistě oproti epizodě VII) citelně lepší. Trochu mě bolí to říkat, Williamse mám velmi rád, ale zjevně se již vyčerpal.

Přečíst celý článek

Síla se probouzí..?
(aneb o mých prvních dojmech bez spoilerů)

Nejen za tokamakem
(aneb do Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd)

Na začátku listopadu (konkrétně šestého) studenti a kantoři naší školy pod vedením Mgr. Věry Krajčové navštívili Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, který se nachází v těsné blízkosti stanice metra Ládví. Návštěva měla dva klíčové body: (1) prohlídku budovy s tokamakem Compass a (2) seznámení se s prostory, ve kterých sídlí ve střední Evropě unikátní laser PALS. Oběma těmto událostem předcházela obsáhlá úvodní přednáška z valné části zaměřená obecně na problematiku jaderné fúze, což je záležitost, které se oba dva prve zmíněné projekty dotýkají.

Jaderná fúze

Jaderná fúze jakožto potenciální zdroj energie budoucnosti je záležitostí, která z pohledu vědy čerpá značnou pozornost. Bohužel už o něco menší pozornost čerpá, co se týká dostupných financí získávaných ze strany vlád do dané oblasti investujících. To bylo (bohužel smutně nepřekvapivé) nejvýraznější sdělení úvodní přednášky v ústavu. Odráží se to na charakteru projektu ITER, který, ač je, co do svých (až megalomanských) parametrů, jedním z největších světových vědeckých projektů vůbec, úrovní financování ho přesto zastíní mnohá jiná angažmá soukromých firem.

Co tedy ve stručnosti ITER je? Jedná se o celosvětově financovaný na jihu Francie budovaný tokamak, který bude první svého druhu už z hlediska neomezené možné doby provozu (soudobé tokamaky dokážou být v provozu bez rizika poškození nejvýše desítky sekund), na jehož základu lze odladit a dále zkoumat možnosti budování dalších principu jaderné fúze využívajících už komerčních elektráren. O jaký základní princip se jedná? Při vysokých teplotách (tzn. desítky či stovky milionů Kelvinů) lze docílit slučování atomů tritia. Při tomto procesu dochází k uvolnění většího množství energie, než jaká je prve vložená. Zdá se to triviální? Vskutku není.

Přečíst celý článek

Nejen za tokamakem
(aneb do Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd)

Steve Jobs
(aneb již druhý výpravný snímek na dané téma)

Steve Jobs. Další příspěvek na téma nabitý filmový podzim (už dlouho se nesešlo tolik filmů, na které jsem se těšil, do tak krátkého časového úseku). Takže jaký Steve Jobs je?

Dialogy a výprava

Dialogy, výprava (použití různého filmového materiálu pro různá období, ve kterých se film odehrává, sedí), režie, herecké výkony (Fassbener je fantastický) v hlavních rolích. Bez výhrad. Vše je profesionální, zábavné, bez zásadních kiksů. Za sebe můžu říct, že mě film bavil, i když se skoro celý odehrává doslova za pódiem, v zákulisí, nebo – pozor – během čekání na to, až se Jobs dostane na pódium :-)

Očekávání a pojetí

Hodně záleží na tom, co od filmu čekáte. Zajímá vás historie Applu? (Budete spíše zklamáni, naopak předchozí znalost v tomto směru se víc než hodí.) Zajímá vás Jobs jako člověk? (Pak je film zjevně právě pro vás určen.) Film nevysvětluje. Jste-li již zběhlí v historii Apple, určitě si film užijete citelně lépe. Nevíte-li, kdo to byl Steve Wozniak, co za firmu byl Next, nebo čím byl významný počítač Apple II, můžete dost tápat.

Přečíst celý článek

Steve Jobs
(aneb již druhý výpravný snímek na dané téma)